V údolí mezi Kočičím vrchem a Ostrým stával stával malý hospodářský dvůr. Karel, jeho majitel věděl, že jeho sýr potřebuje čas. Každé ráno za úsvitu dojil kozy, které se pásly na sráních v okolí a poté z mléka vyráběl sýr. " Šest měsíců", říkal, " to je čas, kdy se mléko promění v příběh". V prvních týdnech sýr voněl po čerstvém senu a sladkém mléce. Po třech měsících se objevily první bílé krystalky, které připomínaly zmrzlé kapky rosy. Sýrař je jemně otíral solí a šeptal: "Každá rýha je jako stopa po kočce, která se proplétá skalami." Za šest měsíců sýr zezlátl, získal oříškovou chuť a krystalky se rozzářily jako hvězdy v noci. "Chutná jako věčnost" říkávali hosté v nedalekém zájezdním hostinci ve Velemíně u Kašpara. Od té doby se sýr stal legendou, A Karel? Ten ví, že i když se sýr promění v kámen, jeho srdce zůstává měkké.
Tento zrající sýr, zraje minimálně 6 měsíců v chladu kolem 12 st. C. Díky tomuto klimatu má tvrdší kůrku a čím je starší tím víc vyniká jeho jemná krystalická struktura a oříšková chuť. Jestli Karel podával sýr s vínem, se už nedozvíme, ale my ho k tomuto sýru vřele doporučujeme.
