Výlet na Kletečnou s kozlíky

Pokud máte rádi naše kopce a hledáte tip na rodinný výlet v Českém středohoří, máme pro vás skvělý nápad!

Na Lovoši a Milešovce jste už určitě byli, a možná hledáte něco nového. 

Tento výlet vás a vaše děti přivede na Kletečnou, kopec, který je sice méně známý, ale o to krásnější. A co je na něm speciální? Kromě úžasné přírody a "horšího"

výhledu si můžete na procházku pod kopec půjčit kozlíky z naší farmy! www.toulavykozel.cz

Ano, slyšíte správně – budete mít možnost se projít a užít si výlet nejen s dětmi, ale i s těmito úžasnými zvířaty.

Garantujeme vám, že děti na chvíli zapomenou na to, jak je cesta dlouhá a jak je bolí nožičky, protože se budou starat jen o kozlíky. Kozlíci vás budou ochotně následovat a stanete se součástí jejich stáda. 

Stačí je nechat jít a užijete si společnou cestu plnou příjemné zábavy.

Na cestu vám přibalíme pytlík s granulemi pro kozlíky, ale nemusíte se bát, zvířata se o sebe postarají sama. Kozlíci se vás budou držet a jakmile je pustíte, půjdou za vámi téměř jako psi. Na procházku Vám půjčíme minimálně 2 kozlíky, protože kozy jsou společenští tvorové a jedna by vám pořád chtěla utéct zpět domů. Dvojice kozlíků vám na výletě udělá ještě lepší společnost.

Výlet na Kletečnou a zpět nezabere více než dvě hodiny, což je ideální čas na odpolední výlet pro rodiny s dětmi. Trasa je dlouhá cca 3,4 km. 

Pokud by výšlap byl pro vaše malé dobrodruhy příliš dlouhý, můžete zvolit okružní trasu kolem kopce. Tato cesta je dlouhá cca 3,5 km,

Vede lesem a potkáte na ní krásný bukový les a studánku s čerstvou vodou, kde si můžete odpočinout a občerstvit se.

Pokud budete mít chuť na něco méně náročného a zároveň krásného, doporučujeme trasu na Skalku. Skála je ve výšce 531 m.n.m a je odtud nezapomenutelný výhled. Tato trasa měří přibližně 1 km a je ideální pro ty, kteří si chtějí odskočit na opravdu krátký výlet. Kozlíci tuto cestu také velmi rádi absolvují, a navíc si zde užijete krásné pohledy do krajiny.

A po návratu na farmu se můžete těšit na další odměnu – na louce si můžete opéct buřty nebo si zakoupit čerstvý kozí sýr a domácí vajíčka. Náš farmářský výlet je skvělou příležitostí k odpočinku, příjemnému trávení času s rodinou a objevování krásné přírody Českého středohoří.

Těšíme se na vaši návštěvu a věříme, že si tento výlet užijete!

Občas se stane, že mají o víkendu všichni zaměstnanci volno, a tak se se Zdendou musíme postarat o celý náš zvěřinec sami. To znamená jediné – budík brzy ráno, a pak tři hodiny neustálého pohybu mezi kozami, králíky a slepicemi. Nosíme vodu, doplňujeme seno, čistíme kotce a kontrolujeme, jestli je všechno v pořádku. Snídáme až kolem 10:00, když je všechno hotovo.

Nejvíc času trávíme s našimi březími kozami, které si každý den poctivě přicházejí pro svou dávku ječmene a granulí na dojárnu. Krmení trvá přibližně hodinu a půl, ale ten čas stojí za to. Máme jistotu, že každá z nich dostala najíst, a zároveň si je můžeme v klidu prohlédnout. Všímat si, jak jim roste bříško, jak se jim nalévá vemínko a jak se pomalu připravují na porod. Některé už vypadají, že jsou každým dnem na rozsypání – sotva se kolébají, občas si lehají a viditelně odpočívají víc než obvykle. Kůzlata očekáváme každým dnem.

  . 

A když už mluvíme o kůzlatech, zatím se narodily tři, dvě kozičky a jeden kozlík a jedno vám dnes můžu představit. Seznamte se s Verunkou – naší první čistokrevnou anglonubijkou narozenou u nás na farmě. Je jedináček, ale o to větší je to osobnost. Má nádherné dlouhé uši, typické pro své plemeno, dlouhé nohy a už teď je jasné, že z ní vyroste krásná a silná koza. 

. 

Zima se pořádně ozvala až teď v únoru a tak sněhu máme dost, což se našim holkám zrovna dvakrát nelíbí. Venku se moc nezdržují, raději se drží v suchu a teple stáje. Ale dnes se na chvíli ukázalo sluníčko a to už je něco jiného! Hned bylo na farmě veseleji. Kozy se opatrně vydaly ven, nastavovaly se paprskům a užívaly si ten krátký okamžik, kdy zima na chvíli ztratila svou vládu, sluníčko hřeje a těšíme se na jaro.

Na chvíli se zastavíš, nadechneš a pozoruješ jen tu krásu kolem sebe a v tu chvíli víš, že to stojí za to.. i když je to občas dřina. 

Na tu Minulý týden k nám na farmu zavítaly děti ze svobodné demokratické školy Erazim z Ústí nad Labem. www.usti.erazim.cz Přijely, aby se dozvěděly něco životě na farmě – dojily kozu (momentálně jedinou, kterou dojíme, protože ostatní jsou březí a čekáme na kůzlátka), mazlily se s třemi malými kůzlaty, které jsou cca 14 dni stará. Vyrazily na procházku s našimi kozlíky, kteří jsou na společnost lidí i dětí zvyklí a chodí na vodítku jako pejsci. www.toulavykozel.cz Nakonec si ještě užily přírodní saunu a pořádně si odpočinuly.

.

Erazim ale není jen tak obyčejná škola. Je to místo, kde děti samy řídí své vzdělávání, a dospělí zde nejsou autoritou, ale spíše průvodci, kteří pomáhají, když je potřeba. Děti sem chodí od první do deváté třídy – a co je nejdůležitější, chodí sem dobrovolně a s nadšením. Vím to z vlastní zkušenosti, protože školu navštěvuje i náš Mikuláš. 

Miky začal svou cestu vzděláváním ve  waldorfské škole,  ale ve třetí třídě mu přestaly svítit oči radostí a do školy se mu chtělo čím dál méně. Hledali jsme jinou cestu, ale domácí vzdělávání pro nás nebylo řešení – nedokázala jsem si představit, že bych ho učila doma.

A tak jsme objevili Erazim. Nastoupil do čtvrté třídy (i když se tu na třídy moc nehraje) a první týdny byly pro něj velkou výzvou. Nikdo mu neříkal, co má dělat, nemusel sedět v lavici… a najednou nevěděl, co se sebou. Ale to je přesně princip sebeřízeného vzdělávání – děti přirozeně objevují, co je zajímá, a učí se vlastním tempem.

 Vždyť ani batole neučíme chodit – prostě čekáme, až se na to jeho tělo a mozek připraví. Některé děti začnou běhat ve dvanácti měsících, jiné až v roce a půl. Tak proč ve škole najednou bereme do ruky tabulky, porovnáváme, hodnotíme a nutíme děti do tempa, které jim nevyhovuje? Když někdo „zaostává“, honem s ním do poradny, místo abychom mu prostě dali čas.

A jak to vidí Mikuláš po roce a půl v Erazimu? Můžete se ho přijet na farmu zeptat :)) Do školy chodí tak třikrát týdně. Někdy zůstane doma, protože se zrovna soustředí na programování vlastní hry. Chce být programátorem a věnuje tomu každou volnou chvíli. Je empatický a nesnáší nespravedlnost – když vidí šikanu, zasáhne. Je ekolog a neustále nám připomíná důležitost třídění odpadu. Po lese chodí s taškou a sbírá odpadky. Ve vesnici na Kletečné nemá žádné kamarády a myslím, že mu to občas chybí, ale vyrovnal se s tím. Jak sám říká – než trávit čas s falešnými kamarády, raději půjdu ven Charliem (naše borderka) a kůzlaty. 
Nedávno přišel za manželem se slzami v očích a řekl mu, že farmu ještě převzít nemůže. Že se na to necítí. A to je v pořádku, farma je naše cesta ne jeho. A tak čekáme a se zájmem sledujeme jakou životní cestou se vydá on.

Pokud vás zajímají i jiné přístupy ke vzdělávání než biflování, úkoly, testy a známky, ale chcete, aby vaše dítě už od dětství vědělo, co chce a co ne, podívejte se na stránky Erazimu.. ZDE Možná tam najdete inspiraci.

Zima na farmě je vždy trochu jiná než ostatní roční období. Kratší dny, mrazivá rána a občas i chumelenice dělají život venku o něco drsnější. Ale naše kozy si umí najít radost v každém dni. 

A letos měly jednu velkou zimní radost navíc - vánoční stromky!

Každý rok po svátcích se lidé zbavují svých vánočních stromků, které už splnily svůj úkol a přinesly domů sváteční atmosféru. Mnoho z vás se ale rozhodlo, dát jim ještě druhý smysl a přivezli jste je k nám na farmu. A my - nebo spíš naše kozy - jsme za to opravdu vděční!

Když jsme přivezli první várku stromků do výběhu, kozy se na ně dívaly s velkým zájmem. Nejdřív je zvědavě očichávaly, některé si nedůvěřivě olízly větvičku, ale trvalo jen pár minut než pochopily, jaké dobroty před sebou mají. Nejdřív si pochutnaly na jemných koncích větviček. Křupavé jehličí, mladé výhonky a měkké větvičky mizely jedna radost. Kozy mají bystré nosy a vědí přesně, co je nejlepší - a tak se o nejlepší části stromků přetahovaly, až to vypadalo, že máme ve výběhu kozí souboj o nejlepší sousto.

Po pár hodinách už zbyly jen ohlodané kmeny, které připomínaly, jak důkladně kozy svou vánoční hostinu využily.

Rádi bychom tímto založili novou tradici a to je EKOLOGICKÁ RECYKLACE PO KOZÍM ZPŮSOBU 

Vánoční stromky, které by jinak skončily na skládce nebo ve spalovně se u nás promění na něco užitečného, kozy si na nich pochutnají, získají cenné vitamíny a minerály a navíc mají zpestření ve svém zimním jídelníčku.

Takže bychom Vám všem chtěli obrovsky poděkovat! Díky vám měly naše holky veselé povánoční období a my jsme opět viděli jak jednoduché věci mohou přinést radost - nejen lidem, ale i našim kozím obyvatelkám. 

Advent jsme zahájili slavnostně – naším historicky prvním trhem, a to rovnou doma ve Velemíně při rozsvícení vánočního stromku. 🎄

Děkujeme obci Velemín za pozvání 🥰

Připravili jsme pro vás výběr z našich sýrů, které naší nabídkou vdechly vůni i chuť adventu.

Petra, naše vrchní sýrařka,🧀 si dala záležet na každém kousku. Výsledkem byly sýry, na které jsme opravdu pyšní.

Kozí nůžky z Ostrého  byl jednou z největších hvězd nabídky – sýr se vyznačuje pikantní chutí díky přidanému chilli. Svým názvem i charakterem odkazuje na vrch ostrý nad Velemínem, což symbolizujeme  jeho výraznou a ostrou chuť. Tento originální sýr spojuje tradici kozích produktů s odvážnou moderní příchutí a je skvělou volbou pro milovníky ostřejších delikates. 

Dalším oblíbeným kouskem byl nakládaný sýr - Kozí mísa z Opárenského údolí – čerstvý sýr smíchaný s cibulí, česnekem a sušenými rajčaty, ponořený do slunečnicového oleje. Po několika dnech naložení se chutě surovin harmonicky propojí a vytvoří jedinečný zážitek na jazyku.

 Milovníci sýrů s plísní si přišli na své s Holým sýrem z Holého vrchu. Tento lahodný sýr zraje minimálně 30 dní, na povrchu vytváří jemnou vrstvu bílé plísně a na jazyku se doslova rozplývá.

 A pro ty, kteří měli rádi experimenty, jsme připravili Loupežníkův sýr z Paškova pole. Jedná se o zrající sýr s vlašskými ořechy, jehož pevnější konzistence a jemně ořechová chuť připomíná poctivou sýrařskou práci. Sýr zatím není trvale v nabídce. Jakmile dozraje tak ho hned sníme.. Je to trochu podpultové zboží. Slibuji, že od jara už bude trvale v nabídce 🙂.

Děkujeme všem, kteří přišli a podpořili nás 😘.

Během podzimu jsme na naší farmě začali spolupracovat s Domovem se zvláštním režimem v Terezíně. https://www.domovterezin.cz/

Tento domov poskytuje útočiště lidem, kteří se v životě ocitli v těžké situaci a nyní potřebují pomoc a podporu, aby mohli znovu najít cestu ke stabilnímu a plnohodnotnému životu.

K nám na farmu jezdí především muži, kteří u nás absolvují pracovní terapii. Farma je místo, kde je práce vždycky dost, a jejich pomoc je pro nás nejen užitečná, ale i nesmírně přínosná. Na podzim například vykydali všechny ubikace pro kozy, což je práce náročná, ale nezbytná.

Pro ty, kteří nemohou fyzicky pracovat, nabízí farma jinou formu terapie. Mnohdy si prostě sednou mezi zvířata, která jim předají klid a pozitivní energii. A není to jen o práci – je to také o tom strávit čas venku na čerstvém vzduchu, dotknout se přírody a načerpat její sílu. Sociální pracovnice, které klienty na terapii doprovázejí, si tuto spolupráci velmi chválí. Vidle v ruce a čerstvý vzduch dělají život o něco surovější, ale také opravdovější.

A co si z toho odnáší klienti? Věříme, že nejen pocit z dobře odvedené práce, ale i záblesk užitečnosti, který je klíčem k obnově sebevědomí a radosti ze života. Čerstvé kozí mléko pak chutná o to lépe, když je za ním kousek vlastního úsilí.

Děkujeme Domovu se zvláštním režimem v Terezíně za ochotu podílet se na chodu naší farmy. Věříme, že i tato fyzická práce, propojená s přírodou a zvířaty, přináší klientům klid, energii a smysl.

Kozí mléko je stále populárnější alternativou kravského mléka, zejména mezi lidmi s intolerancí na laktózu nebo alergie na bílkoviny kravského mléka. Ale co všechno víme o tomto mléčném produktu, který je ve světě znám už po tisíce let? V tomto článku se podíváme na jeho zdravotní přínosy, jak ho využít v kuchyni a proč byste ho považovali za součást vaší stravy.

Nutriční hodnoty kozího mléka Kozí mléko je bohaté na výživu a nabízí zajímavé složení v porovnání s kravským mlékem. Obsahuje:

• Vyšší množství vápníku – Kozí mléko je bohaté na vápník, což přispívá k posílení kostí a zubů.
• Vitamíny a minerály – Obsahuje vitamíny A, B2 (riboflavin), a D, stejně jako minerály jako je draslík, fosfor a hořčík.
• Zdravé tuky – Kozí mléko má menší tukové částice, které jsou snáze stravitelné, což je výhodné pro osoby s trávicími potížemi.

Kozí mléko a laktózová intolerance Jedním z hlavních důvodů, proč lidé přecházejí na kozí mléko, je jeho lepší snášenlivost pro lidi s laktózovou intolerancí. I když stále obsahuje laktózu, je často lépe stravitelné díky rozdílnému složení tuků a bílkovin oproti kravskému mléku. Někteří lidé s mírnou laktózovou intolerancí mohou kozí mléko konzumovat bez obtíží.

Přínosy pro pokožku Kozí mléko je nejen výborným nápojem, ale také složkou, která prospívá pokožce. Obsahuje alfa-hydroxykyseliny, které pomáhají odstraňovat odumřelé kožní buňky, a vitamín A, který pomáhá udržovat pokožku jemnou a zdravou. Není divu, že se kozí mléko často používá v mýdlech a kosmetických přípravcích.

Použití kozího mléka v kuchyni Kozí mléko lze využít v různých receptech stejně jako kravské mléko. Jeho jemně nasládlá chuť se dobře hodí do:

• Smoothie
• Pečení (koláče, muffiny, chleby)
• Krémových omáček
• Kávových nápojů

Navíc je základní složkou pro výrobu oblíbených mléčných produktů, jako je kozí sýr, jogurt nebo kefír.

Život s kozou domácí 😂

Znáte to pořekadlo: „Nudíte se? Tak si pořiďte medvídka mývala.“ 

 Toho jsem nikdy neměla, tak nevím jestli vás zbaví nudy.

Ale mohu každému zaručit, že s kozou se nudit rozhodně nebude a navíc má přidanou hodnotu,  výborné a v neposlední řadě velmi zdravé mléko.

Už jste někdy ochutnali čerstvě nadojené kozí mléko? 

Mléko je teplé, lahodné, mírně nasládlé.

Proč je kozí mléko tak dobré? A proč když ochutnáte mléko z Vysočiny je trochu jiné než  mléko z Českého středohoří? 

Nejvíc rozdíl poznáte v chutí sýru. Stejný recept, stejný postup a jiný výsledek.. kvalita mléka, rychlost chlazení, potrava zvířat - to vše se v každém kousku sýru odrazí.

A tak když někdo říká, že mu kozí sýr nechutná tak ještě neochutnal ten náš👍.

Koza je velký labužník, vybírá si byliny, okusuje stromy a keře, kůra mladých výhonků nemá žádnou šanci přežít. Pokud máte pozemek plný náletů tak koza u vás uklidí za pár dnů.  A ještě Vám bude velmi vděčná. 

Komplikace u ní nastává, když se nudí a má pocit, že za plotem je něco lepšího. Někdy se zdá, že žádný plot není dost vysoký - ideální výška 1,5 metru. Ohradník respektuje jen když ho zná odmalička. K ohradníku se opatrně přiblíží, strčí čumák úplně blízko a čuchá? Nebo poslouchá? Cítí vibrace elektřiny? Nevím, ale pokud to není zapnuté tak zajisté uteče. Zaručeně ožere muškáty, růže, jahody a k tomu listí na všech ovocných stromech až kam dosáhne..

V tu chvílí by ji člověk zabil 🙂. 

 Adrenalin v krvi stoupá, nádech - výdech. Nejdřív je vyhnat.. prostě někam jinam ze zahrady od kytek, rajčat, jahod, hrášku…. prostě pryč. 

Nezbývá než se uklidnit,  jít s nimi ven a nechat je alespoň 2 hodiny ať se pasou a okusují si.

Žijí ve stádu a tak se drží v pospolitosti, pomekávají na sebe, strkají se, často jsou na sebe hodně zlé, upozorňují se vzájemně na popadaná jablka a lepší keříky… uschlé listí jim šustí v tlamě.. 

Charles lítá zprava do leva a potom zase na druhou stranu a chce aby šly kam on chce a tak se chvíli na pastvě sžívají. Když je některá pozadu tak ji upozorní na to, že se má držet stáda. Jsou kozenky, které ho poslechnou, ale jsou i takové, které se postaví, skloní hlavu a snaží se ho trknou.. když mají kůzlátka tak jsou kozy velmi bojovné.

Po dvaceti minutách lítání po louce se to najedou zklidní… pes vyhledá stín, kozy se uklidní a už neběhají jen se pomalu posouvají po louce. 

Můžeš si lehnout na sluníčko do trávy a pozorovat mraky na obloze. Zavřít oči a snít…  nechceš aby to chvíle někdy zkončila. Pokud máš dobrý vztah se svými zvířaty a holky tě znají tak za tebou přijdou..  začnou ti okusovat tkaničky od bot a očichávat obličej. 

Muškáty jsou zapomenuty. Koukáš do velkých hlubokých očí a všechno jste si řekly… ony za to nemůžou - prostě musí. Za nedovřená vrátka, vypnutý ohradník nebo nízký plot - za to si můžeš sám můj člověče.

.

Projekt toulavý kozel na naší farmě

   Víte, že pokud chováte kozy tak kozlík ( pokud není čistokrevný jak po matce tak po otci) by neměl být zařazen do chovu? Oficiálně s nim nesmíte kozu připustit - koza v chovu čistokrevná být nemusí. Tolik velmi zjednodušená citace zákona. 🙂

   Pokaždé, když se koza okozí a má „ holky“  tak mám o něco větší radost, než když má „kluky“ protože a jednoduše co s nimi? Do chovu je dát nesmíte. Každá koza má průměrně 2 kůzlata a pokud máte jeden rok 10 koz připuštěných a každá má dvě kůzlata tak Vám taky na jaře na pastvě může metat kozelce 20 kozlíků - no byla by to tedy smůla, ale teoreticky by se stát mohlo. 

    Ten kdo chová kozy - od Vás kozlíka nekoupí - navíc se kozlíci často nabízejí zadarmo nebo za pár korun, jen aby se jich lidi zbavili. Potom čtete zoufané inzeráty, daruji ochočeného kozlíka do dobrých rukou, na výpas - ne na pekáč... nejhorší situace nastane, když je kozlík flaškáč. To znamená, že koza máma neměla mléko, nebo umřela a vy kozlíka v obýváku krmíte z flašky.

Vidíte ty neuvěřitelné řasy a oči, tomuto klukovi je 10 dnů..

    Tohle krásný zvíře s velkýma řasama a pronikavýma očima za Vámí potom chodí jako pes a vy víte, že si ho prostě nemůžete nechat. Pro žádného chovatele to nejsou hezké chvíle. Nakonec se musíte rozhodnout jak s tímto klukem naložíte.  Naštěstí oni hodně zlobí, když jsou starší. Tak je potom rozhodování jednodušší. Každý nedokáže tři měsíce staré zvíře zabít, stáhnout a sníst.  Jasně, chováme hospodářská zvířata a hospodářské zvíře je prostě k jídlu… 

Ale přesto, chci aby měli kluci šanci.. alespoň někteří. 

Na naší farmě pracuje paní Jaruška, která se starala o zvířata v pražské Zoo  skoro 20 let.. potom onemocněla a dnes bydlí v chráněném bydlení v Terezíně. Jezdí k nám na Kletečnou 2x v týdnu a o tyto kluky se stará.

Jaruška se pravidelně kozlíkům věnuje.

Chodí s nimi  na procházky a učí je chodit na vodítku.  Kozlíci ji zdraví na dálku a ona je šťastná, že ji poznají. Svoji práci miluje a jsme velmi rádi, že u nás pracuje. Díky její pravidelné péči jsou kluci velmi kontaktní a rádi vyrazí ven do přírody s vodítkem na krku… ona koza obecně toho hodně nachodí, ale to už jsem psala minule.

Možná namítnete, že se smradlavým kozlem jít na vandr není nic pro vás😄. 

Víte jak se řekne vykastrovaný kozel? Je to hňup nebo cep… a kluci si touto změnou „pohlaví“ prošli, když jim bylo 14 dnů 😓… asi to nebylo příjemné, ale zachránilo jim to život a tak nebojte… nesmrdí.. 😂😂

Na procházku vždy dostanete dva kluky.. je to proto, že koza je stádové zvíře a pokud byste si vzali pouze jedno zvíře na procházku tak bude na naříkat a společné chvíle by si neužila ani jedna strana. 

Hanka má doma pejsky a tak učit kozlíky chodit na vodítku je pro ni hračka.

Jakmile kluci trochu povyrostou tak budou na zádech nosit speciální postroj s batohem.  V batohu kozlík ponese piknikovou deku a potom vše podle vašeho přání… domácí chléb, kozí sýr, dobré víno z českého středohoří, domácí bezinkovou limonádu atd.

Je jedno jestli půjdete na Milešovku 7 km nebo si sednete na louce pod lesem a ujdete jen pár metrů. 

Zaručuji Vám , že toulání s kozlíkem si určitě užijete 💚.

Vaše Pája